Kanna (Sceletium tortuosum) nestojí v rostlinné říši osamocena. Patří do rozsáhlé a pestré čeledi kosmatcovitých (Aizoaceae), která zahrnuje téměř dva tisíce druhů sukulentních rostlin, většinou z jižní Afriky. Širší kontext pomáhá pochopit, čím je kanna mezi svými příbuznými výjimečná.
Čeleď Aizoaceae – říše sukulentů
Aizoaceae, česky kosmatcovité, je čeleď dvouděložných rostlin s přibližně 1 800 druhy ve zhruba 135 rodech. Naprostá většina z nich pochází z jižní Afriky, hlavně z polopouštních až pouštních oblastí s minimem srážek, jako je Succulent Karoo.
Společným znakem téměř všech zástupců čeledi je sukulence, tedy schopnost ukládat vodu v dužnatých listech, stoncích nebo kořenech. Díky ní tyto rostliny přečkají dlouhá období sucha, ve kterých by běžné druhy uhynuly.
K nejznámějším rodům čeledi patří vedle rodu Sceletium například:
- Lithops – takzvané živé kameny, které zbarvením napodobují okolní kamenité podloží
- Delosperma – rod s výraznými, často barevnými květy, oblíbený i v okrasném zahradnictví
- Conophytum – drobné kulovité sukulenty s podobnou strategií přežití jako Lithops
- Carpobrotus – plazivé sukulenty, které zdomácněly i mimo Afriku, například ve Středomoří
Rod Sceletium a jeho postavení v čeledi
Rod Sceletium zahrnuje osm druhů. Kanna je z nich nejznámější a botanicky nejlépe prozkoumaná. Jméno rodu je odvozeno z latinského sceletus (kostra) a odkazuje na výraznou síť žilek, která zůstane na uschlých listech.
Mezi další druhy rodu patří například Sceletium emarcidum, Sceletium expansum nebo Sceletium strictum. Od kanny se liší tvarem listů a květů i alkaloidovým spektrem, které se mezi druhy rodu výrazně liší.
Samostatný rod Sceletium vymezil v roce 1925 botanik N. E. Brown. Dříve se kanna řadila do rodu Mesembryanthemum.
Čím se kanna botanicky odlišuje
V rámci čeledi Aizoaceae je Sceletium tortuosum pozoruhodná kombinací několika vlastností.
Síť žilek na uschlých listech. Zatímco listy mnoha sukulentů po odumření jednoduše zasychají, na listech kanny zůstane výrazná síťovitá kresba žilek připomínající kostru. Odtud vědecké jméno rodu.
Mesembrinové alkaloidy. Rod Sceletium, a zejména druh tortuosum, je známý skupinou mesembrinových alkaloidů, mezi které patří mesembrin, mesembrenon a příbuzné látky. Díky nim je kanna předmětem zájmu i mimo čistě botanické kruhy.
Místo v tradicích jižní Afriky. Kanna má zdokumentovanou historii spojenou s tradicemi národů Khoikhoi a San, která ji mezi příbuznými rostlinami výrazně odlišuje.
Jak kannu rozlišit od podobných sukulentů
Od vizuálně podobných zástupců čeledi Aizoaceae se kanna liší několika znaky:
- dužnaté listy v párech, často mírně zprohýbané (odtud druhové jméno tortuosum – zprohýbaný, klikatý)
- bílé až nažloutlé květy o průměru 2–3 cm s četnými úzkými okvětními lístky
- výrazná síť žilek na uschlých listech
- nízký vzrůst, zhruba 15–20 cm, s poléhavými až vystoupavými větévkami
Na rozdíl od rodů Lithops nebo Conophytum, nápadných kulovitým „kamenným“ tvarem, má kanna keříčkovitý vzrůst s viditelně členěnými větévkami a listy.
Proč na přesném zařazení záleží
Přesné botanické zařazení má praktický význam. Umožňuje spolehlivě odlišit pravou kannu od záměn s jinými druhy rodu Sceletium nebo s podobnými sukulenty jiných rodů. Zároveň vysvětluje, proč se alkaloidový profil může lišit mezi šaržemi i zdroji suroviny: druhy rodu Sceletium mají odlišné chemické spektrum, i když jsou si botanicky blízké.
Shrnutí
Kanna není izolovanou botanickou kuriozitou, ale součástí rozsáhlé a pestré čeledi Aizoaceae. Díky síti žilek na uschlých listech, mesembrinovým alkaloidům i místu v tradicích jižní Afriky v ní zaujímá zvláštní postavení. Další podrobnosti o rostlině najdete v článku Kanna (Sceletium tortuosum) – kompletní průvodce rostlinou.
